Školní zralost z pohledu logopeda

 

K tomu, aby se dítě mohlo naučit bez obtíží číst a psát, musí být splněny určité předpoklady. Jsou jimi specifické dovednosti, jako dostatečná kapacita krátkodobé sluchové paměti, přiměřená představa o hláskové struktuře slova (u předškoláků na úrovni určení první a poslední hlásky slova), chápání a reprodukování rytmu, sluchové rozlišování podobných zvuků (fonematický sluch), slovní zásoba, jazykový cit, prostorová orientace, zrakové rozlišování tvarů, grafomotorické dovednosti (napodobit základní prvky písma) atd. Mnohé z těchto dovedností jsou přímo spojeny s řečí a jejich rozvoj je tedy v rukou logopeda.

 

U některých dětí v předškolním věku lze pozorovat dílčí oslabení těchto specifických dovedností. Není dobré očekávat, že děti, které mají obtíže v jedné nebo více z uvedených oblastí, samy „dozrají“. Často tomu tak totiž není. Uvedené dovednosti jsou přitom zpravidla velmi dobře ovlivnitelné tréninkem. Můžeme jím za poměrně krátkou dobu dosáhnout zlepšení výkonu v daných oblastech a zajistit tak dětem snadnější školní start a průběh prvních školních let. Někdy se setkáváme s tím, že obtíže ve škole nejsou zpočátku výrazné, a rodiče i učitel předpokládají, že se „to“ v průběhu druhé, třetí třídy „srovná“. Jak jsme už řekli, ne vždy tomu tak je. Přitom za velkou částí výukových potíží stojí nezralé a nedostatečně vytrénované dovednosti, jako jsou právě sluchová paměť, sluchová a zraková diferenciace, prostorová orientace… Je známo, že od čtyř do sedmi až osmi let dítěte je nejvhodnější období něco v těchto oblastech měnit. Děti na terapii nejlépe reagují a pokroky jsou mnohem výraznější, než když terapie nastoupí teprve po sedmém či osmém roce. Pokud diagnostika proběhne až na konci druhé či třetí třídy, bývá pozdě nebo jde náprava velmi těžce a stojí hodně úsilí, času a peněz. Je škoda, že se děti potýkají s obtížemi, které mohou vyústit ve slabé čtenářství či špatný výkon ve psaní, nebo dokonce i specifické poruchy učení (např. dyslexii, dysgrafie…), a přitom mohly slabší stránky cíleně trénovat již v předškolním věku a v průběhu počátků školní docházky.

 

Z těchto důvodů je důležité, aby se u předškolních dětí rozvíjela nejen formální stránka řeči (výslovnost), ale i další oblasti, které jsou klíčové pro úspěšné zvládnutí školních nároků.

 

Co by mělo dítě zvládnout před vstupem do školy po „řečové“ stránce?

 

  • Pojmenovat barvy včetně doplňkových
  • Naslouchat příběhu, pohádce a vlastními slovy ji převyprávět
  • Zopakovat delší větu (o pěti až šesti slovech)
  • Zopakovat čtyři za sebou jdoucí slova, která nemají vzájemný vztah (např. koš – noviny – prase – stůl), zopakovat v přesném pořadí tři až čtyři za sebou jdoucí hlásky (které umí správně vyslovit), např. N-K-V-(O)
  • Vytleskat slova na slabiky a určit počet slabik
  • Určit první hlásku slova
  • Ve slovech, která končí na souhlásku, určit poslední hlásku slova
  • Napodobit rytmus (2-4 tóny)
  • Rozpoznat, kdy jsou dvojice slov stejné (koza-kosa, hodný-hodný, ples-pes…)
  • Rozpoznat, kdy jsou dvojice slabik či vymyšlených slov stejné (din-dyn, pak-pak, pní-pný, dave-tave, kato-kato…)
  • Rozpoznat, která slova se rýmují (pes-les, pes-rýč)
  • Vyslovit všechny hlásky (hlásky R a Ř dosud zvládat nemusí)
  • Vyslovit i delší, artikulačně náročnější slova, jako např. lokomotiva
  • Rozumět výzvám, v nichž jsou zahrnuty dvě a více instrukce (např. vezmi si tašku, jdi ke dveřím a obuj se)
  • Smysluplně popsat, co je na obrázku
  • Vysvětlit význam slova
  • Říci slovo opačného významu, najít nadřazený pojem ke slyšeným slovům, nalézt slovo podobného významu
  • Mluvit gramaticky správně, tj. užívat správně předložky, pádové koncovky, předpony, přípony, zvratné „se“, „si“ a správný větný slovosled
  • Doplnit do věty slovo v gramaticky správném tvaru
  • Vyjmenovat číselnou řadu do 10 a určit počet do 6
  • Rozumět pojmům před, za, první, poslední, uprostřed a správně je používat

 

 

Pokud dítě v některé z oblastí selhává, měl by rodič zvážit konzultaci s klinickým logopedem. Ten navrhne další postup (nastaví cílený trénink, doporučí další vyšetření (foniatrem, klinickým psychologem, pedagogicko-psychologickou poradnou).

 

Pokud se ani přes cílený trénink nedaří dítěti zvládnout nároky na předškolní děti v přiměřené míře, měli by rodiče zvážit možnost odkladu školní docházky.

 

Obecně platí, že obtíže je vždy lépe včas – ještě před nástupem do školy – diagnostikovat a řešit, než je pak zbytečně pozdě odhalovat v podobě školních obtíží a selhávání.

 

 

Více v publikaci Bednářová, J., Šmardová, V.: Školní zralost, CPress.